Aktuálně k povinnosti S.R.O. a A.S. poznat a zapsat své skutečné majitele

Transpozicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „čtvrtá směrnice“) do českého právního řádu vznikly některé nové povinnosti pro většinu právnických osob.

Promítnutí směrnice do našeho právního řádu proběhlo novelizací zákona č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“), která nabyla účinnosti ke dni 1. ledna 2018.

S ohledem na skutečnost, že téměř každý se s některou z těchto povinností již setkal, nebudeme dále rozebírat teoretickou rovinu dané problematiky. Naopak se v tomto článku, jenž je zpracováván v rámci minisérie zabývající se výhradně tématem registru skutečných majitelů, zaměříme na následující otázky a jejich praktickou aplikaci:

• Kdo je povinen poznat své skutečné majitele a do kdy je povinen takto učinit?
• Komu a jak se návrh na zápis činí, co je k návrhu třeba doložit?
• Jaké jsou náklady spojené se zápisem skutečných majitelů?
• Jaké jsou sankce, pokud právnická osoba nedodrží lhůtu pro zápis údajů?

Kdo je povinná osoba?

Povinnou osobou je právnická osoba, jenž je obchodních korporací, spolkem, společenstvím vlastníků jednotek, církví, náboženskou společností, evidovanou církevní osobou, nadací, nadačním fondem, ústavem, svěřeneckým fondem nebo jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti. Jednoduchou poučkou pro většinu subjektů je pak otázka, zdali jste zapsáni v obchodním rejstříku. Pokud je odpověď na výše uvedenou otázku kladná pak jste povinná osoba podle AML zákona.

Do kdy jste povinni poznat své skutečné majitele?

Pro veškeré právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku je tato lhůta do 1. ledna 2019. Pro ostatní právnické osoby vedené v rámci jiných veřejných rejstříků je tato lhůta do 1. ledna 2021.

Komu a jak se návrh na zápis činí?

Podání se činí soudu, a to formulářovou formou, která je dostupná v rámci informačního systému Ministerstva spravedlnosti. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu má povinná osoba (osoba, jenž zapisuje svého skutečného majitele) sídlo. Věcně příslušné jsou krajské soudy.

Co je třeba k návrhu na zápis doložit?

Pro daný okamžik příslušný soud nezkoumá pravost či správnost předkládaných listin. Na základě této úvahy lze předpokládat, že jakákoliv listina, ze které lze činit stejný závěr o skutečnostech tvrzených v rámci podávaného formuláře, by měla sloužit jako platný podklad pro zápis do evidence. V praxi se tak bude běžně jednat o čestná prohlášení, výpisy z veřejných registrů či smlouvy o převodu obchodního podílu.

Součástí zapisovaných údajů jsou i údaje o zapisovaném skutečném majiteli. Tedy v případech, kdy jejich totožnost není soudu zjistitelná z běžně dostupných zdrojů, pak by mělo postačit totožnost podkládat např. kopií občanského průkazu, pasu či jiného dokladu totožnosti. Shora uvedené bude běžné v případě zahraničních osob. U občanů České republiky lze pak předpokládat, že jejich totožnost bude ověřována z dostupných registrů, které již soudy nyní využívají.

Jaké jsou náklady na zápis?

Zákon umožňuje až do konce roku 2018 činit veškerá podání zdarma. Od 1. ledna 2019 poplatek spojený se zápisem nových údajů do registru činí 1000,- Kč. Zde si dovolujeme podotknout, že poplatek se hradí pouze za prvozápisy. Následující změny již zapsaných údajů jsou osvobozeny od poplatku.

Jaké jsou sankce, pokud právnická osoba nedodrží lhůtu pro zápis údajů?

Jelikož norma upravující tento registr je normou imperfektní, tudíž normou neobsahující vynucující prostředek (sankci), reálná hrozba sankcí v současné době neexistuje. Toto se však již brzy změní, neboť nová směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2018/843 (dále jen „pátá směrnice“), zavádí povinnost členských států implementovat sankční instituty, a to nejpozději do dne 10. ledna 2021, kdy členským státům vyprší transpoziční lhůta.

Nicméně i v současné době nejsou orgány veřejné moci zcela bez pravomoci, teoreticky by se dala předpokládat aplikace ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tato stanoví, že se právnická osoba dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku, popřípadě v jiné evidenci. Za nesplnění této povinnosti pak hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč.

Reálná šance být sankcionován za nesplnění povinností zápisu v dohledné době dle našeho názoru nehrozí. Tím však rozhodně nedoporučujeme opomíjet tyto povinnosti. Stav, jenž byl nastolen AML zákonem, je stavem dočasným. Je zapotřebí mít na paměti, že v dohledné době dojde ke změnám, které zavedenou mnohem přísnější požadavky na doposud benevolentní přístup orgánů veřejné moci.

Závěrem

Ačkoliv se zdá, že zápis do evidence skutečných majitelů je pouze formalitou, domníváme se, že je zde reálné riziko nesprávného výkladu některých ustanovení, a to zejména ze strany laické veřejnosti.

Závěrem si dovolíme jen krátké doporučení nenechávat zápisy do evidence na poslední chvíli a vždy je alespoň konzultovat s odborníkem.

V příští sérii článků se dozvíte například o notářských zápisech do evidence skutečných majitelů. Dále kdy lze předpokládat jednání ve shodě, jaká je obrana vůči nechtěnému zápisu do evidence či se zaměříme na podrobnější výklad některých nešťastně formulovaných ustanovení AML zákona. Rovněž se budeme zabývat otázkou, zdali zapisovat jedinou osobu či více osob jako skutečného majitele v případě, že jsou podmínky naplňovány vícero osobami? Dle našeho názoru je zápis více osob možný pouze za předpokladu, že jednají ve shodě. O tom a dalším však až v dalším článku.