Povinnosti advokátů dle AML zákona

Zákon č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizací výnosů z trestné činnosti a financování terorismus (dále jen „AML zákon“), přináší advokátům nové povinnosti, které jsou spojeny s další administrativní zátěží.

S těmito povinnostmi jsou spojeny i následné pokuty za jejich nedodržování, čehož si však naprostá většina advokátů, i přes poměrně dlouhou dobu účinnosti legislativy, není vědoma. Článek si proto klade za cíl zvýšit podvědomí o účincích AML zákona a povinnostech advokátům z něj.

Advokáti jsou povinnými osobami dle AML zákona pouze v zákonem určeným situacích (§ 2 odst. 1 písm. g) AML zákona), mezi které zákon řadí:

1. Úschovu peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta

2. Klientem požadované služby spočívající v:

   • obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nebo obchodního závodu anebo jeho části,

   • správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání jménem klienta nebo na jeho účet v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu,

   • zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takového subjektu,

   • zakládání nebo správě svěřeneckého fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu, jakož i získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenecký fond nebo za účelem jeho založení nebo správy, nebo

   • inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá,

POVINNOST IDENTIFIKACE KLIENTA

Při výše uvedených činnostech je advokát povinen provést identifikaci klienta (§ 8 AML zákona). To neplatí, jestliže identifikaci již provedla jiná povinná osoba a advokát identifikace převzal (§ 11 a násl. AML zákona). Identifikace musí být provedena fyzicky za přítomnosti klienta či lze využít některého z prostředků pro elektronickou identifikaci (§ 8a AML zákona). Je zde možnost využít tzv. „zprostředkovanou identifikaci“, kterou umožňuje provést notář či kontaktní místo veřejné správy (https://www.czechpoint.cz/public/accord_posts/zprostredkovana-identifikace-osoby/).

Advokát musí identifikaci provést nejpozději tehdy, je-li zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1.000,- EUR. Bez ohledu na tento limit je však advokát povinen provést identifikaci vždy, pokud jde o podezřelý obchod (§ 6 AML zákona), jedná se o vznik obchodního vztahu (Obchodním vztahem se rozumí smluvní vztah mezi povinnou osobou a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude obsahovat opakující se plnění)., dochází k uzavření smlouvy o úschově, jde o výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele, či pokud jde o nákup nebo přijetí kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí ke zprostředkování prodeje anebo přijímání věcí do zástavy. S ohledem na ne zcela jasný výklad § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona je na místě s opatrností doporučit provádět identifikaci i v případě sepsání kupní smlouvy pro klienta.

V souvislosti s identifikací musí advokát zaznamenat alespoň níže uvedené skutečnosti:

• identifikační údaje (§ 5 AML zákona),

• informace související s identifikací,

• zda je/není politicky exponovanou osobou a

• zda je/není na sankčním seznamu (https://www.sanctionsmap.eu/#/main).

U fyzické osoby dochází ke kontrole zejména z platného průkazu totožnosti. Údaje získané z průkazu je advokát povinen zaznamenat a v souladu se zákonem je schraňovat až po dobu 10 let od uskutečnění obchodu (§ 16 AML zákona). U právnické osoby dochází ke kontrole obdobným způsobem, avšak je kontrolována osoba jednající za právnickou osobu společně s platným výpisem z obchodního rejstříku.

Advokát má povinnost před provedením obchodu či navázáním obchodního vztahu informovat klienta o zpracování osobních údajů vyžadovaných na základě AML zákona.

POVINNOST KONTROLY KLIENTA

Kromě prvotní identifikace klienta je advokát povinen provádět kontrolu klienta, a zejména to v těchto případech (§ 9 odst. 1 AML zákona):

• nejpozději v době, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu dosáhne 15.000 EUR,
• ve styku s politicky exponovanou osobou (Politicky exponovanou osobou se rozumí fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, osoba jí blízká a další (srov. § 4 odst. 5 AML zákona) či osobou usazenou ve „vysoce rizikové zemi“ (Faktory zeměpisného rizika dále specifikuje příloha č. 2 AML zákona),
• jestliže se jedná o podezřelý obchod nebo dochází ke vzniku obchodního vztahu,
• dále pak v případě uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky či smlouvy o úschově.

V případě trvání obchodního vztahu se advokát nemůže zprostit své povinnosti provádět kontrolu tím, že by kontrolu provedl pouze na začátku obchodního vztahu, nýbrž musí kontrolovat klienta průběžně po celou dobu trvání onoho obchodního vztahu.

Samotná kontrola zahrnuje zejména získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu či obchodního vztahu, dále zkoumání peněžních zdrojů nebo jiného majetku týkajícího se obchodu. V případě právnických osob je advokát povinen zjišťovat vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele dle AML zákona. Veškeré informace zjištěné na základě identifikace či kontroly klienta je advokát povinen uchovávat po dobu 10 let. Tato lhůta začíná běžet první dnem kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění posledního úkonu obchodu či k ukončení klientského vztahu.

OZNAMOVACÍ POVINNOST

AML zákon nad rámec výše uvedeného v českém právním řádu rovněž zakotvuje oznamovací povinnost advokátům, kteří při vykonávání advokacie zjistí podezřelý obchod ve smyslu § 6 AML zákona. Svoji oznamovací povinnost advokát splní oznámením učiněným České advokátní komoře (Oznámení se podává na formuláři, který je přílohou usnesení představenstva České advokátní komory č. 2/2008 věstníku ze dne 11. září 2008, a to do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy se tuto skutečnost dozvěděl.

Tato povinnost však dle zákona neplatí vždy. Advokát nemá oznamovací povinnost a také povinnost kontrolní v případě, kdy jde o poskytování právních rad nebo následné ověření postavení klienta, obhajobu v trestním řízení, zastupování klienta v řízení před soudy anebo poskytování jakýchkoliv právních porad týkajících se trestních řízení nebo jiných řízení před soudy, a to bez ohledu na to, zda řízení byla zahájena či již byla ukončena (§ 27 AML zákona).

ŠKOLICÍ POVINNOST

Mezi další povinnosti, které AML zákon advokátům udává, je rovněž povinnost nejméně jedenkrát za rok proškolit veškeré zaměstnance, kteří se mohou setkat při své práci s výše uvedenou problematikou (§ 23 AML zákona). Advokát je povinen vést evidenci o účasti a obsahu školení nejméně po dobu 5 let od jeho konání.

POVINNOST URČENÍ KONTAKTNÍ OSOBY

Každý advokát, či advokátní společnost má povinnost určit zaměstnance k zajištění průběžného styku s Finančním analytickým úřadem a osoby pověřené vyřizování oznámení o podezřelých obchodech (§ 22 AML zákona). Shora uvedené neplatí, pokud tuto povinnost zajišťuje přímo statutární orgán společnosti.

POVINNOST NEUSKUTEČNIT OBCHOD

Jestliže klient odmítne poskytnout advokátovi součinnost ke splnění povinností uloženým mu AML zákonem, je advokát povinen odmítnout klienta a obchod či obchodní vztah neuskutečnit.

VÝŠE SANKCÍ

Na závěr je důležité zmínit, že v případě neplnění povinností dle AML zákona je možné advokátovi, jakožto povinné osobě, uložit pokutu až ve výši 10.000.000,- Kč. Při opakovaném, závažném nebo soustavném neplnění povinností dle AML zákona hrozí finanční postih až do výše 30.000.000,- Kč či v krajním případě zákaz činnosti (§ 43 a násl. AML zákona).

Ze sdělení školitelů a zástupců ČAK se typicky sankce pohybují v řádech desítek tisíc Kč, přičemž lze mít za to, že do budoucna budou pokuty postupně přitvrzovány.

Kontrola plnění povinností ze strany ČAK

Kontrolním orgánem, příslušným pro přezkoumávání plnění povinností dle AML zákona, je v současné době kontrolní rada ČAK. Jsou zde však patrné snahy přesunout tuto pravomoc k Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „FAÚ“) a tato tendence je patrná již od roku 2017 (http://www.bulletin-advokacie.cz/novela-zakona-o-advokacii-a-problematika-aml). Pokud tato situace nastane, lze předpokládat zpřísnění dohledu nad dodržováním zákonných povinností advokáty a zejména pak zvýšení četnosti jednotlivých namátkových ale i cílených kontrol.

Průběh kontroly je zahajován typicky ze strany ČAK, a to z podnětu klienta, FAÚ nebo orgánů činných v trestním řízení. Následně je ustanoven člen kontrolní komise, který provádí kontrolu advokáta. Ta je typicky spojena se žádostí o poskytnutí údajů o identifikaci, či případné kontrole klienta. Často je zde ze stran advokáta namítáno, že požadavku nemohou vyhovět s odkazem na povinnost mlčenlivosti. Tato námitka je však s ohledem na ustanovení AML zákona neakceptovatelná.

K účinnému boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (a přeneseně také k účinné kontrole plnění povinností dle AML zákona) je zásadní zachovávání stop po přesunech majetku, včetně toho, od koho a ke komu se majetek přesouvá. AML spisy, které obsahují záznamy o identifikaci či kontrole klientů, jsou tak nezbytným důkazním prostředkem advokáta, pokud vystupuje v pozici kontrolované osoby povinné dle AML předpisů.

Téma konfliktu mlčenlivosti advokáta a jeho povinností jakožto osoby povinné dle AML zákona by vystačilo na samostatný článek a z toho důvodu se jím autor nebude nadále hlouběji zabývat. Lze pro stručnost velmi zjednodušeně uzavřít, že advokát není povinen poskytnout informace související s trestním spisem. Také není povinen poskytnout informace, které se dozvěděl v souvislosti s obhajobou klienta. Nicméně informace, které souvisejí s identifikací a případnou kontrolou klienta, je advokát povinen poskytnout, a to bez ohledu na to, zdali jsou či nejsou součástí trestního spisu či se je advokát dozvěděl v souvislosti s obhajobou, soudním řízením atd. Pokud se advokát i přesto rozhodne nevyhovět z důvodů ohrožení zájmů klienta, pak se sám vystavuje riziku sankce.

Nelze ani selektivně vybírat listiny z advokátního spisu s odvoláním, že zbylé se kontrolní činnosti již netýkají. Takovýto postup není z pohledu kontrolní komise přípustný a fakticky se tak advokát dostává do důkazní nouze, neboť pak nemá, jak prokázat, že povinnosti identifikace a kontroly skutečně plnil. Lze podotknout, že pečlivý advokát, který o provedené identifikaci a kontrole vede pečlivé písemné záznamy, které vyčleňuje mimo trestní (advokátní) spis, bude mít o mnoho snadnější pozici.

Doporučením tak zůstává, aby informace, které mají sloužit pro účely plnění povinností dle AML předpisů, byly vyčleněny – nebo duplikovány do samostatných spisů – nazývejme je AML spisy. Ačkoliv bude docházet k duplicitě některé dokumentace, jedná se o nejbezpečnější způsob, jak plnit své povinnosti dle AML předpisů. Současně lze takovýto postup i doporučit s ohledem na odlišnou archivační dobu (10 let) oproti běžnému obsahu advokátních spisů.

Závěr

Ačkoliv se může zdát, že výše uvedené povinnosti jsou teprve vzdálenou skutečností, kterou bude zapotřebí řešit někdy v budoucnosti, je tomu právě naopak. Vzhledem k dlouholetým archivačním dobám a skutečnosti, že veškeré údaje je zapotřebí opatřovat v okamžiku provedení obchodu či ještě před jeho uzavřením, je nezbytně nutné být při plnění povinností dle AML zákona důsledný a pečlivý. Představme si nezáviděníhodnou situaci, kdy advokát bude po třech letech od transakce shánět klienta, aby pořídil kopii jeho průkazu totožnosti, neboť čelí kontrole ze strany ČAK. Pokud své povinnosti advokát dlouhodobě zanedbává, pak právě z četnosti jednotlivých „drobných“ pochybení, nebude mít kontrolní orgán zatěžko odůvodnit udělení citelnější sankce. Závěrem lze jen opětovně pro všechny povinné osoby zdůraznit důsledné plnění svých povinnosti dle AML zákona.